Psáno svobodně

Zmateni snad ještě víc, ale spokojeni s rozuzlením předchozích událostí dva cyklisté uháněli k městu. Na rozcestí u kapličky na sebe mávli. Věděli, že se brzy uvidí a věděli i to, že se rozhodně nevidí naposled. Hlavně Pavel odjížděl od jezera plný dojmů a nabit energií, přitom uvolněný z odhalení pravdy, kterou oba chlapci považovali za samozřejmost, když byla vyřčena ústy ctihodného muže. Zjistit skutečné příčiny a důsledky zabere lidem často i celý život a dopátrat se pravdy je většinou vždy obtížné… Pravdy? Tím to přece nekončí! V tu chvíli Pavel s pískotem brzd smykem otočil kolo a řítil se za Martinem. Dohnal ho, zastavili a udýchaní nebyli schopni slova. Opřeli kola o plot a Martin čekal, co se zas bude dít. „Tys tu knihu magistrovi poslal?“ „Pavle, ještě ne. Proč?“ „Proč, proč. Proč se o tom Revenda nezmínil? Proč najednou nikomu nechybí? Jak je možné, že Galluse našli i bez té šifry, která je údajně skryta v kapitolách Nagemu? Ten kněz podle mě lže!“ „Částečně máš snad i pravd

Tento článek není první svého druhu. O internetu píše kde kdo. Je evidentní, že mnohým z nás začínají jeho sítě docela vadit. Věci, které třeba na Facebooku vidíme, tam vážně nejsou náhodou. Software je vybírá, předkládá a předpokládá naše označení, like, nebo sdílení a další šíření. Čím více se daný příspěvek kopíruje, tím úspěšněji reklama klouže z jednoho profilu na druhý, třetí, čtvrtý, atd. Úspěch je zaručen a uživatel je nadšený. Tedy až na výjimky… Nedivím se těm, kteří už zařadili zpátečku. Až bude klasické společenské prostředí nahrazeno sociálními vazbami neexistujícího světa přímo v mozku člověka, už se nebudeme moci nazývat lidmi a věřte, že to je cíl: Ovládat a prodávat. Není to žádná utopie – těch systémů je mnoho. Dokonce bez přímého zásahu a implantace. Již dnes nás řídí reklama. I naše děti jsou pod komerčním tlakem. Sociální sítě vedou k omezenému vidění reality a ani nechci domyslet, kam to povede. Opravdu zvažte každý příspěvek, zda právě tato fotka, tento příspěvek