Psáno svobodně

Sleduji rád talentové soutěže. Nedávno mě zaujala jedna situace a hlavně dialog, který by neměl zůstat bez povšimnutí. Mezi jinými soutěžícími byla v přímém přenosu i skupina „robotů z jiné planety“. Vtipní a výborně namaskovaní lidé, kteří předvedli své číslo a odešli. Před jejich vystoupením se však porotce Jaro Slávik zeptal: „A ako dlho chcete ostať na Zemi?“ Jeden z robotů pohotově odpověděl – „A Vy..?“ – Mám dojem, že Jaro chtěl toto téma poněkud rozvést, ale Jakub Prachař jej utnul s tím, že si to má napsat na Blog. Škoda. Jde totiž o téma, které by mohlo občas zaznít především v komerční televizi. No a když ne Slávik, tak to zkusím rozporcovat já … Vzhledem k tomu, co se děje v posledním čtvrtletí a prvních patnácti letech nového tisíciletí, nejsem si jist, zda bych robotům nakonec byl schopen odpovědět. Když budu technologie hodně idealizovat, pak nezbývá než těmto umělecky zaměřeným Cyborgům závidět jejich hypotetickou nesmrtelnost. A nejen jim. Člověk se totiž na Zemi patrně

Je nutné si připustit tu smutnou a krutou pravdu. Jsme ve váce. Ve válce s teroristy a územním celkem fanatiků, který ničí struktury v nichž vznikl, ale i další místa planety. Stranou by měly jít politické půtky. Stranou musí jít nadřazenost nacionalismu. Jako členové unie evropských států, která byla a je založena na principu sounáležitosti, společné ekonomiky, ochrany a vzájemné spolupráce, musíme změnit přístup. Země Evropy pojí společná historie, chyby i úspěchy, mylníky doby. Národy našeho kontinentu se spojily a řeší vzájemné spory, problémy a výzvy společně. Vše ve jménu jednoty a přátelství. Náš národ, naše ekonomika, občané České republiky i přes sebevětší odhodlání nejsou a nikdy nebudou schopni samostatně čelit vnějšímu nepříteli. Cizí armádě, nebo útokům radikálů. Dnes, v čase kdy teroristé zaútočili na jednoho z členů EU musíme jednat koordinovaně. Útok na Francii, při kterém zahynulo přes 130 nevinných, byl útokem na základní hodnoty Evropy. Útokem proti všem! Nestačí vkl

Jaká je odpovídající cena za svobodu? Ještě k tomu relativní svobodu? Co si asi tak řekne člověk po vytvoření obrazu dějin? Jde vše správným směrem a jde o přirozený vývoj? Možná. Snad. Revoluční změny provázejí lidstvo od nepaměti. V podstatě od pravěku. Dají se pozorovat i u primátů a dalších živočišných druhů žijících v nějakém společenství a hierarchii. Revoltu a většinu zvratů provází násilí. Donucovací prostředky k poslušnosti a na straně druhé prostředky a zbraně sloužící ke změně v poměru sil. V roce 1989 na Národní třídě stály proti sobě květiny rostoucí v prostředí plánované revoluce proti obuškům státní moci, která své plány již shodila ze stolu pro nefunkčnost a stagnaci. Pokud někdy přijde ještě čas absolutní rovnosti, civilizace bude mít další základní kameny. Právě v těchto dnech, kdy si připomínáme pád totalitního režimu roste vliv a aktivita jiné moci, Moci, která se nebojí krve nevinných. Procházíme další zkouškou. Evropa je ve válce s radikální náboženskou skupinou.

Říká se, že komu není rady, tomu není pomoci. Naše vláda si však poradila i pomohla sama. Politikům by měly od ledna 2016 vzrůst platy zhruba o sedm procent. Například základní měsíční odměna poslance a senátora se zvýší asi o 4300 korun na 65.700 korun hrubého. Prezident by měl brát od příštího roku 218.900 korun a ministři 125.300 korun měsíčně – plat se jim tak zvýší o 8200 korun. Stoupnou také náhrady! Zvýšení platů ústavních činitelů je dáno růstem průměrného platu v nepodnikatelské sféře a zákonnou normou, kterou poslanci a senátoři schválili už v roce 2014. Politici si opět zvýšili platy. Až o celých 7%. Záchranářům a dalším státním zaměstnancům jen o 3 procenta a handrkují se jestli dát důchodcům jednorázově dvě nebo tři stovky, zda podpořit Klokánky a financovat Baby-Boxy, kde vzít na vědu, školství, zdravotnictví, atd. Zatímco někteří lidé díky vládě třou bídu s nouzí a minimální mzda se zvedat nebude, ústavní činitelé si pokrytecky mastí kapsy. Je to normální? V tomhle státě

Nedávno jsem na síti komentoval dosti neobratný vstup soukromého subjektu do pavilonů jedné z českých základních škol. Nedá mi to – musím se tohoto tématu ještě přidržet a napsat i zde na Blogu pár vět. Fakt už mě hodně štvou firmy, které se snaží protlačit přes školy a nabízejí své komerční aktivity na půdě, která by měla být naprosto mimo veškeré pohyby komerce. Děti se do škol chodí učit. Na základní škole se věnují opravdu základům, které budou potřebovat na stavbu dalších vědomostí a principů. Bohužel pověstný „vyšší princip mravní“ poněkud mizí nejenom ze společnosti, ale i ze škol, což může mít a dle mého názoru i má jistou souvislost. Na tyto okolnosti doplatíme všichni. Jako dřív se dětem tlouklo do hlav cosi o rudé zástavě, dnes se vyzdvihuje síla peněz. Například poznávací zájezd pro žáky základní školy za celkem (když započítám kapesné, vstupy, pojištění, atd.) cca 15.000 do Anglie od CK „No name“ (Nebudu jim dělat reklamu). Snad ještě víc mě žere přístup vedení školy, kter