Psáno svobodně

Není inteligence jako inteligence. Konkrétně u člověka důležitou roli hrají i další předpoklady a vlohy. Někdo má excelentní paměť na obrazy, čísla, někdo jiný je zas dobrý v koordinaci těla a dokáže s jistou mírou zdravého rozumu reagovat na podněty a změny rychleji. Schopnost řešit vzniklé situace je pro někoho těžší i z mnoha dalších příčin. Sebevědomí, zkušenosti a vliv prostředí je také rozhodující. Jsou lidé, kteří předvedou nečekané a umí velmi překvapit… Podle mě každý v něčem vyniká. Vzdělání do jisté míry nebývá rozhodující. Jsou záležitosti s nimiž si neporadí ani inženýr, nebo doktor všech věd. Naopak jedinec se základním vzděláním může v jistých oborech excelovat. Není to jednoduché a souhlasím s tím, že geny v tomto hrají také podstatnou roli. Například tolik opomíjené nadání by mělo být odhaleno už na základní škole a dítě směrováno do konkrétní fáze. Postačí zájem a bystré oko kantorů? Je škoda, že kolikrát velmi talentovaný člověk zůstává neobjevený a nakonec pracuje v

Jednoduše musím. Nedá mi to. Přestože se například pekaři snaží dostat své výrobky na pulty supermarketů i o víkendech, zásobování velkých obchodních řetězců poněkud vázne. Pozastavuji se tedy nad otázkou: „Kde udělali soudruzi chybu..?“ Nedá mi to abych se v tomto článku nepozastavil nad paradoxem doby. V tomto století se lidé vysmívají éře minulé. Hanebné, rudé a hrubě totalitní. Nechci zde pitvat politické téma, ale ekonomické hledisko je tady pravděpodobně na místě. Nebudu hanit zásobování současných prodejen příliš, ale tolik kritizovaný nedostatek banánů za minulého režimu přežívá dodnes. Skutečně. Setkávám se s tímto fenoménem docela často a v různých krajích republiky. Skutečně. Stejně často se potýkám s nedostatkem roztíratelných jedlých margarínů, neperlivé vody a dalších běžných komodit. Česká mrkev nebo česnek jsou také nedostatkovým zbožím. Kde jsou rohlíky? Jsem fakt tak náročný zákazník? Prodavačka namítá: „Promiňte, pane, ale je pět odpoledne. Nečekejte čerstvé rohlíky

Je čas prázdnin, dětské radosti, výletů a pobytů převážně v přírodě se zaměřením na turistiku, sportovní aktivity, vodní hrátky v moři či řekách nejen českých. Čas uvolnění a relaxace, strávený s rodinou a přáteli. Období, které mnozí z nás považují za nejkrásnější z celého roku. Výdaje a náklady na dovolenou se nedají hodnotit jen přidanou hodnotou. Jde o zážitky a splněné sny, které jsou skutečně k nezaplacení. Někteří však volno tráví poněkud zvláštně. V tomto duchu se nese celé letní období a cesty za poznáním jistě lákají většinu z nás. Proto se docela divím, když někteří lidé místo pláže, koupaliště, zoologické zahrady, skal, nebo památek v okolí hotelů a kempů navštěvují obchodní centra a často „odkládají“ své ratolesti do dětských koutků mezi plastové koule. Na dvě i více hodin. Nejenom sám mám tuto zkušenost, ale vypráví o tom často zaměstnanci těchto obchodních míst. Rodinka „užívajíc“ si prázdnin pokračuje ve svém nákupním tažení návštěvou rychlého občerstvení. O tomto skvěl

Lidé se často bojí toho, s čím se nikdy nesetkali a o čem nemají dostatek informací. Učebnicovým příkladem jsou pro nás středoevropany exotické kultury, jazyky, náboženství plná záhad a roztodivných zvyklostí. V poslední době opět vyvstaly otázky v souvislosti s muslimy, jejich vírou v Alláha a skutky, které stále zůstávají nepochopeny člověkem bez informací. Člověkem, který nemá osobní zkušenost a přesto je schopen hodnotit nepoznané… Nečekejte na tomto místě rozbor, historický výklad a ani bezohlednou kritiku. Nic z toho mi nepřísluší. Netroufám si pouštět se na tenký led patřící odborníkům. Nečetl jsem celý Korán a ani nevím, zda-li bych měl to právo. Nechci hodnotit zápory či klady, neb každý má výsostný nárok na sebeurčení a uspokojení svých náboženských potřeb. Rozepíši se však na toto téma z pohledu člověka, který se nespokojí s mediálním obrazem. Byl jsem asi čtrnáctiletý klučina když jsem se poprvé setkal s lidmi z islámského světa. Dva muži a žena z Bahrajnského království. P