Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z únor, 2014

Tempo doby

Pomyslný džbán trpělivosti již delší dobu přetéká a stává se základem reálné reakce občanů! Jednou z nich je uvědomění si toho, co stihly vládní garnitury za 25 let na našem území napáchat. Podobně jako Husité před 600 lety brojili proti nesvobodě a útlaku ze strany tehdy vládnoucí církve, tak i dnes občané stále více kladou odpor proti svévolné vládě mocnářů. Násilí však neřeší nic. Našimi zbraněmi nechť jsou demokratické prostředky garantované ústavou. Dříve, než samozvaná i volená elita naši nejvyšší právní normu změní k nepoznání… Čtěte prosím pozorně, s myslí otevřenou. Možná jsme již tak zastřeni a ovlivněni tempem doby, že si neuvědomujeme podstatu současného stavu a samotné chyby systému a života nejen občanského. Skutečně si nelze myslet, že je vše v pořádku. Stačí se na pár minut zastavit, rozhlédnout, snad jednou pro vždy prozřít. Hodiny nezastavíme a musíme si uvědomit, že jediná veličina, která přežije vše je právě čas. Abychom ho využili, musíme změnit víc. Mnohem víc… Vš

Lidé dnes mají strach

Přál bych si ukončení systému vlády vlivu moci, korupce a peněz. Metody, kdy je provázána státní správa se soukromým sektorem a díky tomu odtékají peníze daňových poplatníků na konta různých osob u nás i po celém světě, tyto politické a hospodářské delikty jako občan přece nemůžu trpět! Pokud si nekalých aktivit a další destrukce republiky a společenských celků nebudu všímat a poukazovat na ně, stávám se součástí bezohledné ekonomické i společenské skulptury. A takový výtvor rozhodně podporovat nebudu… Národy Československa svrhly vládu jedné strany a získaly svobodu. Lidé však omámeni otevřeným prostorem a přísliby blahobytu nechali naši republiku zadlužit a rozkrást. Občané ČR pouze přihlížejí změnám zákonů, které ničí nejen nezávislost státu, ale i lidskost. Liberálně, údajně demokratická vláda v převážně pravicové režii nás jako občany škrtí a existenčně likviduje již přes 20 let. A nejen to. Totální rozvrácení právního systému, vznik údajně studijních institucí, které mají vliv na

Zaměstnanost

Nedostatečná zaměstnanost obyvatelstva je problém číslo 1. Předně je třeba říci, že řešení existují. Deklaruji ve svých textech provázání a komplexnost řešení a řízení všech odvětví státní správy. Stejně tak i tvorba nových pracovních míst je vázána na další části plnění úkolů v zájmu ozdravení ekonomiky a systému hospodaření státu. To vše ve prospěch občanů. Jde o střednědobé plnění a zajištění možností k uskutečnění plánu integrace nových struktur vlastnictví a hospodářství v rámci existence výrobních prostředků. Opakovaně se můžete dočíst o nutnosti celostátního auditu ke zjištění skutečných rezerv a především stavu současného systému přerozdělování finančních prostředků, které jsou stále z větší části získávány z daní občanů a podnikatelů. Na výsledky auditu bude nutno reagovat pružně, ale s rozvahou. I pro tento účel bude ustaven sněm ekonomických poradců a na základě úsudku těchto volených pracovníků budou jednotlivá ministerstva rozhodovat o dalších krocích v jednotlivých oblast

Duhové lži a kruté pravdy

Barva kůže etnika střední Evropy mi nebrání vyjádřit se přímo a jasně. Jinak, než tendenčně… Tady nejde o rasu, ale o zbavení se parazitů. Jak známo, tito se nacházejí ve všech komunitách všech možných barev pleti. Je třeba je rozeznat a znemožnit jim přísun prostředků pro život ze státní a sociální pokladny. Ale kdo to udělá? I naše vláda se stala parazitem. Nelze ji setřást, ovlivnit a tahá z lidí peníze. Investuje špatně, zadlužuje společnost a celkově hospodaří s našimi penězi opravdu nechutně! Nelze říci, že jen současná vláda, ale všechny vlády, které doposud dostaly důvěru většiny občanů naší země. Sice v současnosti máme vládu novou, složenou jak puzzle, ale v důsledku se nic moc nezmění. Vážení – nechci zde opakovat myšlenky, které jsou v mém podání již publikovány. Chci psát o problému, ke kterému jsem se ještě příliš nevyjádřil a který vzhledem k událostem posledních dnů jaksi nabývá zcela nových rozměrů. Dokud budeme žít v kapitalismu, tak půjde všem především o přežití a p

Sním o jiném světě

Mám sen o budoucnosti která nebude tak stresující jako současnost. Nechci žít ve světě neustálých svárů o budoucí vedení života a stálých sporů které vedou celá lidská pokolení kvůli režimu, majetku, vlivu. Proč to všechno vlastně? Ve světě působí tolik odborníků všech věd. Lidstvo má tolik zkušeností z minulosti. Celé generace hledají tu optimální cestu dnes již globálního úsilí o spravedlivý, všem vyhovující prostor pro život… Proč se tedy nedomluvíme? Proč nehledáme společnou možnou cestu jednotně? K jednacím stolům není problém pozvat zástupce všech organizací, všech národů, všech politických či náboženských uskupení. Není problém k jednání pozvat vědce, sociology, politology, historiky, futurology i technologické specialisty a další. Proč se lidstvo nespojí prostřednictvím zástupců a nehledáme kompromisy? Život člověka je v souvislosti s politickými změnami a potřebným nastartováním nové éry velmi krátký. Pokud by došlo ke shodě a vytvoření strategie přeměny společenství lidí tak

Ukrajina pláče

Strašné, hrozné, neskutečné, odporné, bolestné, burcující a varující. Jsou to stále jen slova, která dostatečně nevystihují události posledních týdnů na Ukrajině. Občanská válka probíhající v ulicích měst vrací tuto zemi o několik desítek let zpět ekonomicky a o stovky let z pohledu lidského. Společnost je rozdělená a krvavé boje se odehrávají především na Kyjevských náměstích. Pravlast Slovanů pláče. Politické síly se formují i hroutí a celá země ve strachu počítá hodiny nutného přežití. Hrozí totiž kolaps a rozdělení. Trpí nejvíc opět především ti nejméně zainteresovaní… Stejně jako Dněpr, ta mocná řeka, rozděluje Ukrajinu zeměpisně na východní a západní, tak i politicky v podstatě kopíruje řeky proud nálady občanů v této zemi. Je to dáno historickými událostmi, ale především současnou situací, která je velice nepřehledná a informací proudí stále nedostatek. Proruský východ a evropské bašty na západě – to je oč tu běží. Proč došlo až k násilí a střelbě? Kde jsou kořeny problému? Kdo

Čest, úcta, sebevědomí

Čest je pro někoho prázdný pojem. Pro mne podstata společenského soužití i vlastní sebeúcty. Nechci uvádět konkrétní případy, kdy jsou, nebo by měli být lidé čestní. V obecné rovině se čest snoubí s pravdou, slušností a upřímností. V podstatě se dá říci, že na čestném jednání stojí i mé působení ve všech oblastech. Alespoň se o to snažím. Lidem se sice některé mé kroky nezdály příliš vhodné, ale uhájit svou čest je mnohdy důležitější než úspěch v zaměstnání, sportu, nebo mezilidských vztazích. Někdy tím trpí kariéra, jindy přímo moje osobnost. Zachovat si pravou tvář je těžké, ale svědomí si nikdy nechci zbytečně zatěžovat těmi obludnými neduhy, jakými je například lež, přetvářka, nesolidnost. V naší společnosti jevy časté, avšak nechtěné. Čestné jednání mi dává pocit svobody a klidu. Dále vytváří přátele, ucelenou a ochotnou rodinu a smysluplně prožité dny všední i nevšední. Může docházet i k sebeklamu, nebo obelhávání vlastního já. Člověku se zdá, že jedná čestně, ale reakce okolí a

Církev hadí

Odluka církve od státu znamená, že se stát nestará o církve více než o ostatní spolky a církve nemluví do záležitostí státu. V ČR doposud provedena zcela nebyla; duchovní některých církví jsou placeni ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. V minulosti byl církvím majetek odjímán. Církve, v největší míře římsko-katolická, přišly údajně asi o 2 500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy. Stát se náhradou za výnosy z tohoto majetku zavázal zákonem a začal hradit platy, sociální zabezpečení a penze duchovních a kněží některých církví, náklady na provoz a údržbu znárodněného majetku církví, a to ze zdrojů státního rozpočtu – dle zákona. Hřály si země české, moravské i slezské doposud hada na prsou? Když si uvědomíme, kolik peněz z našich daní po minulá desetiletí a dá se říci i staletí rozprášilo se v bezedných kapsách ornátů zlatou nití obšitých? Nelze říc

Tak krátkozrací

Ministrem kultury prozatímní a dnes již bývalé Rusnokovy vlády byl pan Jiří Balvín. Ve vyjádření k převzetí úřadu mimo jiné řekl, že by byl rád, kdyby se do resortu kultury podařilo získat více peněz a to především takové, jež jsou určeny na výplaty sociálních dávek. Neboť dle pana ministra, jsou tyto dávky příliš štědré. Rád bych panu Balvínovi jednou řekl do očí, že být odkázán na sociální výpomoc státu není procházka růžovým sadem a ne všichni tento systém zneužívají. Dávky rozhodně štědré nejsou, pokud si má člověk udržet alespoň základní standard odpovídající životu ve střední Evropě. Má-li člověk jíst, udržet si základní hygienické návyky a jezdit například na pracovní pohovory, platit si nějaký komunikační prostředek, dopravu, střechu nad hlavou a energie, pak velice často pomoc státu nestačí. O štědrosti bych rozhodně nehovořil. Jako člen vlády se měl pan ministr především zasadit o to, aby se občané ČR do tíživých situací nedostávali a tak, jako dnes, dostat nemohli. Pan minis

Kazatelé

Poslední dobou jsem si všiml zajímavého trendu. Obzvláště velká média – tak mocná v oblasti manipulace s veřejným míněním a tak schopná každého přikovat v čase reklamních spotů – ukazují občas svět poněkud v jiných barvách, než jaký skutečně je. A ovečky konzumují zprávy v hlavních vysílacích časech jako divé. Vůbec nevadí, že v pozadí každého šumu a každé barvy je finanční struktura vlastníků. Dokonce politiků a jinak vlivných osob, rodin, korporací. Jsme každý den na internetu, v televizi, rozhlase i tisku informováni o tom, že práce je vlastně dost. Například v bezpečnostních a úklidových službách. Případně v oblasti obchodních činností. Geometrickou řadou roste po těchto zprávách počet těch, kteří si myslí, že 630.000 nezaměstnaných „flákačů a nemakačenků“ může nastoupit do práce prakticky ihned. A pokud ne v ČR, tak v zahraničí na české zlaté ručičky čekají s otevřenou náručí. Vše je vlastně skvělé. Usměvavé moderátorky zpravodajských pořadů nás po sérii kriminálních případů pro o

Tisíce míst

Tisíce volných pracovních míst. Široká nabídka na trhu práce. Touto informací doplnila 10.2.2014 TV Nova reportáž o vysoké nezaměstnanosti v České republice. Připomínám, že počet lidí bez práce v prvním měsíci roku 2014 dosáhl hrozivého čísla 629 274 !! Netvrdím, že by zpráva o počtu volných pracovních pozicích byla lživá. Ale je dosti zavádějící. Vytváří dojem, že se lidem nechce dělat a vyhýbají se práci. Což samozřejmě ve většině případů není pravda. Možná bychom měli zohlednit kvalitu pracovních nabídek. V Televizních novinách této soukromé stanice byly zveřejněny také druhy pracovního zařazení. Jmenovitě jsou volná místa nejčastěji na pozicích obchodní zástupce, uklízečka, strážný. To lze ověřit i na největších internetových pracovních portálech. A je to pravda. Ale! V televizi a tzv. masmédiích vám už nikdo neřekne, že nabízený plat uklízečky, nebo strážného v bezpečnostní službě je cca 55,-Kč hrubého na hodinu. Již nikdo není tak sdílný aby dodal informaci o nutném počtu odpraco

Letiště

Rozpolcené a zvláštní úvahy se rodí v hlavě při vzpomínce na – pro mne kontroverzní postavu dějin – Václava Havla. Pokusím se objasnit proč a vysvětlit můj neutrální pohled a názor vzhledem k obrazu působení tohoto člověka u nás i ve světě. Nejsem historik, ani mi nepřísluší hodnotit kvalitu českého disentu. Není mi znám počet skutečně utlačovaných lidí v období socialismu. V tomto bodě se dostupné informace dost podstatně liší. Nečetl jsem žádnou knihu V.Havla a jeho divadelní hru s názvem Audience jsem byl schopen duševně pozřít pouze jednou. Jednalo se o dílo, které se řadí do absurdního dramatu a tento žánr mi asi opravdu nesedl. Viděl jsem také film Občan Havel, jenž nám přiblížil jeho osobnost v období nástupu do funkce presidenta republiky. Pana Havla jsem viděl i v reálu a ze vzdálenosti asi 20ti metrů na náměstí v Karviné a sledoval jeho kroky skrze mediální výstupy v souvislosti s domácí i zahraniční politikou. Nikdy jsem s ním nemluvil a nepohyboval se v řadách jeho oddaných

To jsme opravdu chtěli?

Podle veřejně dostupných informací a ověřitelných statistik žije v ČR na pokraji bídy téměř 1.800.000 občanů. Přes 400.000 lidí žije v extrémní chudobě. Na ulicích přežívá 30.000 lidí bez domova! Téměř milion lidí je bez práce a téměř 600.000 našich spoluobčanů se registrovalo na Úřadech práce. 69% pracujících nedosáhne na průměrnou mzdu. 500,000 občanů trpí chronickými depresemi. 1600 lidí ročně spáchá sebevraždu. Hlavním důvodem jsou existenční potíže a finanční podmínky. Je registrována vzestupná tendence. Na 2.000.000 osob je uvalena exekuce! Roste i tzv. pracující chudoba. Pětině českých zaměstnanců (18,2 procenta), kteří pracují a nejsou registrováni na úřadech práce, výplata na pokrytí životních nákladů nestačí. Takový je smutný obraz České republiky 25 let od přijetí tržního systému. Západní Evropa, socialismus nepoznala. Přesto například Řecko, Španělsko a Portugalsko jsou chudobou nejvíce zasažené státy. Do bídné propasti však systém stahuje už i Polsko. Dále Rumunsko, Bulhar

Premisa

Cítím potřebu vysvětlit všem své postoje a názory. Nepatřím totiž k zaslepeným snílkům a lidem s nostalgií zamlženým pohledem do minulosti. Snažím se hledat pravdu a objektivně vnímat a zpracovávat události historické i současné. K tématu se pojí politické postoje a především pravá míra reality, kterou předkládám okolí a čtenářům prostřednictvím článků a textů nejen na mém blogu. Přesně tak, jak je utvářen můj pohled na svět. Podání vysvětlení se nebráním, neb veřejnost musí mít nejenom právo, ale i přístup k informacím. Výklad historie skutečně není vždy tak jednoznačný, jak se učí na školách a neustále opakuje v médiích. A stejně tak je to i se současnou kampaní těch, kteří si demokratický systém pletou s anarchií. Osobně tedy dávám přednost správně pochopeným ideálům, které jsou reprezentovány i prostřednictvím politické organizace. Zločiny proti lidskosti odsuzuji včetně těch, které se odehrály a uskutečňují v zemích ovládaných tzv.komunistickými stranami v minulém století i dnes.