Se ženou krásnou jsem jak v Ráji když z touhy mé si svůj díl krájí. Pohledy živoucí vášně jsou naše, oči nám jiskří a pátrají plaše, zda myšlenky stejné a společné. Těla nás dvou, pohyby výřečné, ústa se chvějí z blízkosti polibku… Vzrušeně svlékám ji, beze spěchu. Rozepne košili, líbá, vnímám něhu s kterou se snaží obnažit mé tělo. Se ženou krásnou se milovat chtělo Její boky, pás, ňadra pěkných tvarů, jak růže silně vonící zamotá mi hlavu. Beru sousto lásky, ona mi ho dává, já jdu s ní z Ráje do Pekla už celý hořím jak žhavá láva. Ač bez trnů, přec ráno utekla Radovan Bazger, 27.6.2004
Radovan Bazger