Psáno svobodně

Láska je to nejkrásnější co na světě může být, jemný cit a z duše klid. Snad i více nežli zebra pruhů má ta naše láska druhů… Láska sourozenecká, partnerská, rodičovská a láska přátelská… Druhů lásky máme hodně, lásky samotné však málo. Války, vraždy, násilí, to lásku jenom vysílí. Dnes chodím městem již svobodně, snad to za životy lidí stálo volat na Staroměstském náměstí že Pravda a Láska zvítězí… Tak vzhůru za štěstím. Ano, láska dovede i rmoutit a trápit. Nejednou už dokázala, že umí i zabít. Člověk přesto neustále hledá její sílu a představa, že potká tu krásnou, něžnou vílu jej nutí stále žít. Radovan Bazger, 19.4.1995